Další ze snů

5. března 2010 v 11:41 | Ini |  © Sny
Dnes jsem se opět nechtěla ze svého snu probudit.

Je to zvláští, jak některé sny dokáží v hlavě vyvolat vzpomínky nebo jak na sen celý den myslíme. Byl páte, 1.2. 08 a já se vydala na Pragocon, který se konal v nějaké jiné škole, než se konat má. Jako velká akce celého Pragoconu, bylo prodávání DVD s různými filmy, od anime až po horory se slevou. Každý účastník na slevu měl nárok. V tu dobu, co jsem tam šla já, moc lidí ještě nechodilo, nebo spíš, skoro nikdo tam nepřišel. Recepce vypadala jako vchod do prodejny s DVD. Ulička, kde na pravé a levé straně byly "pokladny" a před vámi několik dlouhých polic s filmy, kde každý měl na obalu novou cenu nalepenou červenou samolepkou. U pravé poklady seděla Sylva. Měla na sobě svou bílou košili a kostkovanou sukni. Japonská školačka. Vlevo u regálů jsem zahlídla Michala. Okamžitě jsem změnila směr pohledu a zaplatila si vstup. Jelikož jsem nechtěla jít dovnitř, nechala jsem si ještě věci na recepci. Chtěla jsem vyndat foťák a fotit lidi. Vyndám ho a když chci fotit, zjistím, že mám moji starou minoltu na filmy a je zaseklá. Tlačítko na snímky se nepohlo a hledáček byl špinavý. Obrátila jsem se, že si půjdu domů pro digitál. Když jdu uličkou, najednou se u mě objeví Michal a srazí mě na zem. Ležím mezi "pokladnami" a Michal nademnou skoro na čtyřech stojí. Svou levou ruku má více podkleslou u mé hlavy. Cítila jsem se zvláštně. Na jednu stranu jsem viděla jeho přísný obličej, plný hněvu a bála se a na druhou stranu jsem měla zase ten hezký pocit, který mívám v jeho přítomnosti, zvlášť takhle blízké. Pocit bezpečí. Něco mi vyčítal. Řekl jen pár slov, možná pět nebo jen tři, něco ve smyslu " jak si mohla". Jeho slova mě nahněvala. Dala jsem mu facku. Napřímil se a koukal na mě. Teď už seděl v podřepu skoro na mých nohách. V dalších vteřinách jsem už měla v ruce digiťák a mačkala spoušť. Nikdy se nedomáčka, ale na displeji se objevily výjevy, které jsem chtěla zachytit už dřív- parta kamarů, nějaké stromy. Vyhýbala jsem se Michalovi, ale jako naschvál se mi vždy postavil do cesty. Zahlédla jsem ho a změnila směr, on se ale najednou objevil u mě nebo předemnou. Další pokračování snu bylo u tety Zdeny, já jsem opět měla v ruce foťák a chtěla fotit. Teta dělala Jitce šaty na ples. Nechápala jsem proč, když ji nemá ráda. Jitka si je nakresilala a teta jí je podle jejího obrázku začala šít. Vypadaly jako drátkovaná, chlupatá košile, jako nosili kdysi rytíři pod brněním, s tím, že šaty byly řešené do modra. Tento styl byl až po kolena. Chyběl už jen zbytek sukně, který měl šaty dole rozšiřovat. Dále jsem se objevila i na Moravě a v jakési asi galské vesničce.


26.1. 2008

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama