Infinity, již zmiňovaný klub v mém úvodu. 2x navštíven, 2x bych se tam nevrátila.
Většinou, když někam jdu s kamarády, chci se tam bavit. Sedět u skleničky, povídat si v příjemném prostředí, zatančit si, nebo si zahrát kulečník, šipky, podle možností.
Infinity toto opravdu nenabízí. Sedět u skleničky, možná - pokud si probojujete cestu k baru, protože ten je vždy obsazený. Naštěstí je to jen maličkost a probojovat se cesta dá - pokud teda nepadnete z ceny vody a Váš boj tedy neskončí hned u baru. Nu což, s vysokými cenami se musí počítat. Pití máme, tak kam si sednout? Musím tedy podotknout, že u nás to vždy vyhrála postranní místnost vlevo, kde se vždy nějaké místo našlo. Pití máme, sedíme, ale jak si tady na chvíli sednout a popovídat si, když už u šatny, která je hned naproti schodům a celkem vzdálena od podia, neslyšíme vlastního slova? Ano, Infinity asi razí plán, čím hlasitějc, tím lépe. Ale co ty repráčky a naše orgány v těle? Čím se blížíme k parketu, tím více na sebe křičíme. Nepřišla jsem sem ohluchnout, ale posedět si a zatancovat. Bohužel této hudbě se už nedalo říkat hudba, ale spíše jen hluk. Konečně jsme na parketu. Z celé té obrovské místnosti je místu pro tancování vyhrazen opravdu jen kousek. Všude spoustu lidí. Začínáme se prát o kousek místa na parketě. Hned na straně byl DJ, který pouštěl jedno a to samé futr do kolečka - ano, jiné písničky, ale stejně nezáživné a tancovat se dalo sice na všechny, ale po chvíli to byla už nuda. S napjetím jsem čekala, kdy začne hrát nová písnička a vždy jsem si tak posteskla, že zní opět stejně. Tancovat jsem chtěla,a tak jsem tancovala, řekla jsem si, že tentokrát si tu už zatancovat musím, když při minulé návštěvě mi nebylo dobře. Tancovat mě baví, a to nakonec vyhrálo nad písničkama. Bohužel, zbytek mé party to viděl očividně jinak. Jejich heslo, opijeme se doma, a pak si půjdeme zantacovat, budeme to mít levnější, má sice něco do sebe, ale pro mě absolutně nelogické, protože od nich pak akorát slyšíte, bolí mě břicho, bolí mě hlava. Navíc mají očividně úplně jiný úsudek než já. Špatná muzika nakonec demokraticky vyhrála, a tak se šlo domů - 3:1 není dobrý výsledek. Nebo není dobré spíše neotevřít si ústa.
Strávený čas v Infinity: cca 3h za dvě návštěvy
Plus: hezké místo
Mínus: až moc hlasitá hudba, drahé pití, moc lidí, hudba nezáživná, malý prostor na tancování(což je u music clubu divné)
