Rozsvícení Kunratic

27. prosince 2017 v 4:49 | Inik |  © Cestovník
To byl zase nápad :D


Ještě jak jsme to plánovali, se mi to zdálo jako hezké zpestření nedělního podvečeru. Ač jsem se připravovala, že bude zima, až tak jsem připravena nebyla. A sis s maminou také ne.

Hned po příjezdu do Kunratic jsme obešli těch pár stánků před radnicí a utekli jsme k zámku do dvora do kavárny, že těsně před rozsvícením půjdeme zpátky, a pak šup k rozsvícení k Šeberáku. Zima byla mrazivá. Dětičky zpívaly jednu písničku za druhou a ten stromek ne a ne se rozsvítit. A pak konečně, huráááá. A to je vlastně všechno? Aha, no tak my teda jdeme k tomu Šeberáku.

Loudavým krokem jsme se vydali k rybníku, spolu s dalšími lidmi. Bylo to velmi dlouhých asi 30 minut, kdy jsme na břehu rybníka koukali do vyhřáté restaurace a já si říkala, proč tam také sakra nejdeme. Místo toho jsme postávali venku, nachodili jsme kilometry a jediné, co nás zahřívalo, byly drkotající zuby. Zkoumali jsme, kde všude mají světelné řetězy a z dlouhé chvíle odhadovali, co vše tu vlastně rozsvítí. Chvíli jsme uvažovali nad tím, že si půjdeme pro svařák. To nás přešlo ve chvíli, kdy jsme se postavili na konec fronty. Odešli jsme.



Nadešla konečně hodina h, už jsme měli i najitý autobus, který nás vysvobodí z té zimní noční můry a říkali si, že pokud to budou protahovat, nic nás tu nedrží a stejně utečeme. Utíkat jsme ale nemuseli. Břeh rybníka se opravu v 18:00 rozsvítil a my koukali, jak si s tím vyhráli. Keře, na stromě zavěšené hvězdy, domky osvětlené, a nějaké dekorace v podobě stromů a dárků. Břeh zaplavilo světlo ze všudypřítomných světýlek a bylo, na co se dívat.




,


Od černého stolu zdraví Inik
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama